pondělí 25. května 2015

Finanční seriál o spoření (3. díl)


Zákonné pojištění vkladů


Úvodem další kapitoly pro jistotu zopakuji odstaveček z předchozí části článku a tou je, že musím důrazně upozornit čtenáře svých článků, že nikterak nepobízím k jakékoli změně jejich dosavadní strategie spoření či investování a nenabádám k žádným koupím kteréhokoli produktu. Jedná se pouze o můj laický názor a záleží na tom, jak moc se s ním ztotožníte. Informace zde jsou sepsány na základě mých zkušeností nasbíraných předchozí dvanáctiletou praxí v bankovním sektoru. Za možné chyby nebo nepřesnosti v textu se omlouvám, pokud vznikly, tak rozhodně neúmyslně nebo mohlo dojít ke změnám ve vývoji daných produktů.

Další z mnoha věcí, o kterých bych se zde měl zmínit je Zákonné pojištění vkladů, toto pojištění nemůže zabránit krachu každé banky, ale jeho účelem je, aby ukončení činnosti banky mělo minimální dopady především na drobné střadatele. Činnost fondu je upravena zákonem o bankách (odkaz na Portál veřejné správy). Fond by měl snižovat riziko panických výběrů vkladů z bank veřejností, jestliže se rozšíří negativní informace o finanční situaci banky.

Fond pojištění vkladů vytváří finanční rezervy z příspěvků bank a poboček zahraničních bank, které jsou použity pro výplatu vkladů v případě krachu některé banky z důvodu její nesolventnosti. Pojištěny jsou všechny neanonymní vklady fyzických a právnických osob vedené v korunách i v cizí měně (tj. vklady na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo vkladatele - fyzické osoby, v případě právnických osob vklady na obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo). Pojištěny nejsou vklady bank, poboček zahraničních bank a finančních institucí. Rovněž nejsou pojištěny pohledávky z tzv. podřízených vkladů.

Výše pojištění je ekvivalentem 100.000 EUR pro jednoho střadatele do 100% výše objemu uložených pojištěných vkladů.

Jistě je dobře, že něco takového je, ale jako vše, tak i toto pojištění něco stojí, tedy se nám promítne ve výši úroku pojištěných vkladů, což jsou vkladové účty, termínované účty, osobní účty atd.

Inflace


Dalším, co ovlivní výši našeho zhodnocení je inflace. Pokud zhodnocujeme své finanční prostředky, pak bychom se měli jistě podívat po takové formě, která alespoň trošku převyšuje míru inflace. Pokud tak nečiní, pak naše peníze pozvolna ztrácejí svou hodnotu.

Máme-li 1.000 Kč a uložíme si je na účet pod úrokem 0,5 % na rok a inflace bude 1%, za rok si sice vyzvedneme zpět svou tisícikorunu, ale budeme mít z ní o 0,5% méně, pokud půjdeme do krámu si za ni něco koupit (1% inflace – 0,5% úrok = 0,5% pokles hodnoty). Pořád je to ale lepší, než nemít peníze uloženy vůbec, pak by se nám nezhodnotily ani o oněch 0,5% a my bychom ztratili celé 1% z hodnoty.

Příklad byl samozřejmě zjednodušen, myslím si ale, že princip je jasný.


Na obrázku jsem se pokusil znázornit náš příklad, kdy úrok, který je zatížen cenou zákonného pojištění nedokáže přesáhnout inflaci a tudíž tedy naše peníze mírně ztrácejí vůči inflaci na své hodnotě.

Cílem tedy je najít takový produkt, kde bychom své prostředky zhodnotili nad míru inflace za námi přijatelné riziko.

Podílové fondy



Podívejme se na to, kolik stránek jsem musel popsat, kolik jistě rozdílných názorů jsem musel vyvolat, než jsme se dostali k bodu Podílové fondy. Kvůli této části, jsme si zmiňovali vše předchozí. Jestli to bylo zbytečně obsáhlé nevím, vím jen to, že jsem toho spoustu vynechal a zjednodušil, kde co zobecnil, ale přesto jsem se snažil zachovat podstatu věci, abych účelně vysvětlil, o čem se celou dobu bavíme a kolik vlastně je možností, co se skrývá pod slůvkem investice. Ač již máte názory jakékoli, určitě mi dáte za pravdu, že téma je to obšírné a pro mnohé jistě zajímavé, vždyť kdo by se nechtěl bavit o penězích, navíc o penězích vlastních.

Svou první zkušenost se spořením, nepočítám odkládání kapesného a spoření si z drobných příspěvků babiček k narozeninám, ale o prvním svém vlastním impulzu a rozhodnutí svědomitě začít spořit, bylo asi před 16 lety, kdy jsem navštívil pobočku banky s dotazem, že bych se chtěl pozeptat, jaké jsou úroky na vkladních knížkách a že uvažuji si nějakou založit. Byla to doba opravdu velice odlišná té dnešní, penzijní spoření ještě neexistovalo, stavební spoření mělo jen málo lidí, ale byly podílové fondy, o kterých jsem nikdy neslyšel a které mi pán bez jakéhokoli vysvětlování začal nabízet. Samozřejmě, jsem si tehdy tuto variantu nezvolil, netušil jsem, co to vlastně je a co to obnáší. Kdo ví, jak bych se rozhodl dnes. Já mám ale jasno, jistě bych si vybral lépe než dříve a to díky tomu, že jsem se danému tématu věnoval a rozšířil jsem si dostatečně své obzory alespoň na základní úroveň poskytování běžných forem spoření. Nedivte se, investování do podílových fondů je již v dnešní době běžnou formou spoření.

Stále nás však ještě čeká poměrně mnoho práce, v této kapitole bychom si měli vysvětlit následující:

  • Jaké jsou typy fondů
  • Zmínit se o majetku fondu
  • Vstupní poplatek
  • Výstupní poplatek
  • Správcovský poplatek
  • Minimální investice
  • Doporučený horizont investice
  • Rizikovost produktu

Bodů je to sice hodně, ale nejsou zas tak obsáhlé a většina se dá i odvodit.

Typy fondů


Fondy dělíme do základních skupin podle typu trhu, v kterém investují:

Fondy peněžního trhu

Dluhopisové fondy

Akciové fondy

Dále pak podle dalších kritérií:

Smíšené fondy

Nemovitostní fondy

Smíšené fondy – jsou fondy, které investují do všech základních tříd aktiv současně, tedy do peněžního, dluhopisového i akciového trhu. Poměr rozložení záleží na míře rizikovosti daného fondu.

Nemovitostní fondy – jsou fondy, které své portfolio směřují na koupi nemovitostí, kdy výnos fondů většinou tvoří jim placené nájemné za vlastněné prostory nebo z následného prodeje nemovitostí.

Typů fondů může být samozřejmě více, podle nabídky dané investiční společnosti, měli bychom zde však ještě zmínit jeden druh a tím je tzv. fond fondů.

Fond fondů – je fond, který zpravidla nakupuje do svého portfolia ostatní fondy.

Majetek fondu


Majetek fondu je pouze ukazatel, který nám může napovědět, kolik lidí do daného fondu svěřilo své peníze. Tato informace je volně dostupná na stránkách investičních společností.

Vstupní poplatek; Výstupní poplatek


Vstupní poplatek – je zpravidla placen, respektive odečítán při nákupu podílových listů. Je to určité procento, které se liší fond od fondu. Standardně čím je fond rizikovější, tím bývá i vyšší vstupní poplatek, což v praxi bývá tak, že např. vstupní poplatek u akciového fondu je vyšší než u fondu peněžního trhu.

Výstupní poplatek – se většinou neplatí, ovšem může se stát, že se někde objeví. Jistě je dobré, si ověřit, zda si jej daná společnost u konkrétního fondu neúčtuje.

Správcovský poplatek


Je to cena, kterou si daná společnost účtuje za obhospodařování vašich peněz. Pokud však sledujete graf daného fondu, je na něm již znázorněn vývoj v čistém, tedy skutečný výnos již s odečteným správcovským poplatkem.

Zde jsem se pouze bránil slovu výnos – jelikož obvykle se tvrdí, že výnos nebo ztráta nastane v ten okamžik, pokud učiníme odkup.

Minimální investice


Některé fondy mají limit minimální investice, tato informace je vždy volně dostupná na stránkách investičních společností.

Doporučený horizont investice


V kapitole „Na jak dlouho chceme peníze uložit“ jsme se bavili o zamyšlení se, jak dlouho bychom peníze uložili, abychom je nepotřebovali v nejméně nevhodnou dobu. U investování do podílových fondů se nad touto otázkou musíme zamyslet také, ale maličko jinak. Finanční prostředky nám společnosti standardně vyplatí do tří pracovních dnů, nejdelší doba, která je uložena zákonem je 14 dnů, to jsou však jen výjimečné případy, kdy portfolio manažeři mohou pozdržet výplatu a to většinou z důvodu některých větších výkyvů na trhu. K tomuto jevu však dochází minimálně.

Prostředky můžeme prodat prakticky kdykoli, doba dispozice peněz nás tedy nemusí trápit, je ale třeba se zamyslet nad typem fondu a jeho kolísavostí. Tedy opět nad tím, na jak dlouho chceme peníze uložit, pokud na kratší dobu, jistě bychom volili fond s nižší rizikovostí (menšími výkyvy), když na delší dobu, můžeme se zamyslet i nad dynamičtější variantou, záleží však ještě na tom, jaký typ investora snášejícího riziko jsme.

Pro usnadnění a lepší orientaci nám společnosti vycházejí vstříc tím, že u fondů je zobrazen Doporučený horizont, po kdy by měly být peníze uloženy.


V praxi to znamená, že pokud je uvedena doporučená doba např. 3 roky, vzali bychom si historii fondu, ustříhli proužek papíru, který zakryje v kterémkoli bodě právě toto období tří let, po uplynutí této doby, se nám fond dostane do kladných čísel. POZOR ale, jedná se pouze o informaci vyvozenou z minulosti a nikdo a nic nám tím nezaručuje, že se bude opakovat, pouze slouží jako takové možné vodítko, které nám dává jistou pravděpodobnost, že pokud dodržíme doporučený horizont investice, pravděpodobně budeme mít zisk.

Rizikovost produktu





U fondů nám je k lepší orientaci napomáháno stupnicí rizikovosti, která má škálu od 1 do 7, podle toho bychom vždy měli snadno rozeznat, o jak rizikový fond se jedná. Hodnotu rizikovosti zjistíme snadno, investiční společnosti je všude uvádějí.
Abychom i lépe zjistili, jaký typ investora jsme a jakou míru rizikovosti jsme schopni podstoupit, musí každý investor vyplnit Investiční dotazník přiměřenosti, již jsem se o něm krátce zmiňoval u Doplňkového penzijního spoření, v kterém klient také spoří ve fondech, a tudíž je třeba vyplnit onen dotazník. Klientům může poskytnout ochranu před investicemi do produktů, kterým nerozumí a mohly by jej poškodit, stejnou funkci však má pro obchodníky, že vám neprodali nějaký produkt, který neodpovídá riziku, jež jste ochotni podstoupit.
Dotazník se skládá z několika jednoduchých otázek zaměřených na znalosti a zkušenosti s investováním. Po zodpovězení dotazů bude vyhodnoceno, jaký typ investora jste a měla by vám být poskytnuta nabídka fondů pro škálu rizikovosti, kterou jste schopni podstoupit.

Žádná odpověď v tomto dotazníku není chybnou, jen by měla lépe pochopit typ investora a napomoci oběma stranám. Jak je to v praxi není předmětem tohoto článku a ani bych se do ní nepouštěl, nám stačí vědět, že Investiční dotazník přiměřenosti existuje a není to nic, co bychom se měli bát vyplnit, spíše naopak, je to pomůcka pro naše rozhodování.

Jednorázové a pravidelné investování

Pomaličku se blížíme ke konci našeho vypravování. Koho jsem nezaujal na předchozích stránkách, nyní již určitě tyto řádky nečte, pro ty z vás, kterým se mé vypravování líbilo, musím složit poklonu, protože vydržet číst mou slovní formulaci je jistě o to náročnější.
Pokud jsem do textu dobře přenesl své myšlenky, pak si třeba někteří z vás řeknou, že investování je složité a někdo si řekne, že to je zábava.
Složité to jistě není, jen je třeba se sžít s množstvím informací, které jsme si nyní řekli.
Já osobně vnímám investování jako zábavnější formu spoření, pokud zvolím pro mne ideální formu spoření a nakombinuji si ji tak, že se ke svým penězům mohu dostat v případě potřeby, bez nějakého většího omezení, stává se pro mne takovéto spoření zábavou a snad někdy i hrou. Samozřejmě hrou v jistém slova smyslu a vždy je třeba k nakládání s penězi přistupovat svědomitě. Není hra bezmyšlenkovitě prošustrovat několik tisíc a pak je dva měsíce z výplaty pracně spořit zpět.
Forem, jak šetřit je daleko více než jsme si zde řekli a o kterých se ještě zmíníme, každý by si měl hledat tu svou, další možností, která by mu mohla pomoci v jeho výběru, je pravidelné investování.
Nyní jsme si již vysvětlili veškeré pojmy a definice k tomu, abychom věděli, jak se lépe rozhodnout pro určitou formu spoření a co by nám k tomu mělo nebo mohlo napomoci. Věřím, že někteří si již sami udělali jakýsi obrázek, jak by mohli svůj spořící program obohatit či změnit.
Pravidelné investování – má oproti jednorázovému tu výhodu, že rozkládá riziko investice. Nejlépe nám to vysvětluje následující obrázek, na kterém si vše vysvětlíme.
Na ne úplně přehledném obrázku, lépe se mi to bohužel nepodařilo znázornit, jsem se pokusil nakreslit modelovou situaci, kdy Modrý klient uložil 10.000 Kč jednorázově opět do našeho fondu XY. Oproti tomu Červený klient se rozhodl investovat 1.000 Kč, řekněme v intervalu jednoho měsíce po deseti opakováních.
Za 10 měsíců tedy oba investovali shodně 10.000 Kč. My už víme, že ve fondu nakupujeme podílové listy za určitou hodnotu, která se nám v závislosti na trhu mění, tedy pokud se sníží cena listů, sníží se nám naše naspořená částka. Jev ne příliš oblíbený. Toto období má však velice ráda skupina lidí, kteří pravidelně investují. Za standardního chování trhu pohyb kurzu podílových listů není nic neobvyklého a oni vědí, že pokud je nižší cena, nakoupí jich za stejnou částku více. Nakoupím-li v pondělí za 1.000 Kč 1.000 listů a někdo jiný nakoupí v úterý ten samý fond, ale levněji, např. za 900 Kč 1.000 listů a v pátek se cena pro 1.000 listů dostane na 1.100 Kč, pak já jsem momentálně v plusu na svém portfoliu 100 Kč, ale daná osoba je v plusu již 200 Kč. Stejně tak to funguje u pravidelného investování.

Jelikož se kurz neustále mění, pravidelnými nákupy zprůměrujeme cenu svých investic, která nám jistě v budoucnu vydělá více, než kdybychom za tu samou částku nakoupili ten samý fond jednorázově.

Další dynamičtější formy spoření (investic)


Předchozí kapitolou jsme již probrali vše, kvůli čemu vznikl tento Finanční seriál, abychom však nějakou rozumnou formou ukončili článek, tak nás čekají ještě poslední dvě krátká témata, která ucelí naše povídání.

Podílové listy jistě nejsou tou nejrizikovější formou, i když některé z nich mají veliké výkonnostní výkyvy, určitě najdeme i další velice rizikové formy investování. Zde si pouze vyjmenujeme některé z nich a to i přes to, že v předchozím textu již byly zmíněny.
Ø  Nejznámějšími jsou jistě akcieakcie = investiční nástroj, podíl v podniku. Dává svému majiteli právo na část zisku tohoto podniku.
Ø  Warrantyz anglického překladu warrant znamená právo nebo oprávnění prodat/koupit cenné papíry nebo komodity za předem stanovenou cenu v pevně stanovenou dobu.
Ø  Opcejsou dost podobné warrantům, rozdílů však zde několik je: 

warrant
ü  je potřeba několik warantů k nákupu/prodeji jedné akcie
ü  může vypsat pouze emitent
 
opce
ü  může je vypsat kdokoli
ü  jedna opce opravňuje k nákupu/prodeji jedné akci
 
  • Komoditymohou být prakticky cokoli, nejčastěji to bývají vzácné kovy, ropa atd.
  • Futuresje kontrakt mezi dvěma stranami o budoucím nákupu/prodeji komodity nebo i investičního nástroje za předem sjednanou cenu.
A takto bychom ještě mohli pokračovat dlouho, poté bychom se mohli začít bavit o strategii obchodování na burze a do důchodu bychom měli o zábavu postaráno. Já myslím, že toto jako nástin pro vytvoření si představy stačí.

Finanční plán a jak si ho sami sestavit

V poslední kapitole bych se chtěl zastavit nad tím, jak si sami zvolit strategii a hospodařit si s penězi po celý svůj život. Zúročit tyto dříve prázdné, nyní popsané listy více, než jen tím, že jsem se já sám zabavil na několik hodin, ale také přetavit teorii v praxi.
Byť jsem to nezmiňoval, je dobré mít více spořících produktů než pouze jeden. U podílových fondů to patří dvounásob, jedním důvodem je jistě různá dostupnost finančních prostředků podle typu produktu a druhým důvodem je rozložení rizik.
Abychom si mohli rozumně rozložit svůj finanční plán, musíme znát něco i o ostatních produktech, ne pouze o spoření. K tomu nám napomohou následující řádky. Již se nebudu tak dopodrobna rozepisovat o dalších produktech, jen se o nich zmíním a další prohlubování znalostí nechám na vás samotných, jak se VÁM bude chtít.
Typickými cíli ve finančním plánování jsou:
  1. Studium dětí nebo jejich osamostatnění
  2. Zajištění se na stáří
  3. Bydlení nebo rekonstrukce stávajícího bydlení
  4. Vybavení domácnosti
  5. Další majetkové hodnoty vylepšující naše pohodlí (dovolená, automobil…)

Nad těmito body se musíme vždy zamyslet při tvorbě svého finančního plánu, jelikož jimi si každý projde. Standardně někde bydlíme, standardně většina z nás má děti a také standardně zestárneme, všichni bez výjimky, pokud nás samozřejmě nepřejede auto nebo nebudeme mít nějaké závažné zdravotní potíže, poté s tím nic neuděláme, to je pravda, ale mohou po nás stále zůstat děti, manželka, rodinní příslušníci atd.
Jeden z mých šéfů klientům kreslil tyto body do takové spirály, z níž bylo jasné, jak život ubíhá a jak v čase vystupují tyto potřeby. Většinou jsou neměnné, jejich pořadí se může sice maličko promíchat, ale ani to si myslím, že nebude příliš časté.
S těmito informacemi bychom měli již být schopni zamýšlet se nad tím, které produkty bychom měli mít ve svém plánu zahrnuty.
Já osobně si myslím, že by tam měly být tyto typy produktů:
  • Pojištění; pro zajištění rodiny i sebe sama
  • Spoření; pro finanční rezervu
  • Produkty se státní podporou; kvůli maximálnímu využití státních výhod a také proto, že státní příspěvky dělají z těchto produktů jistě velice perspektivní záležitost, co se týče zhodnocení.
  • Úvěrové produkty; k dosažení svých cílů (hypotéka atd.)
Volbu produktů bych ale jistě nechal na vás, každý jsme jiný, každopádně bychom se měli snažit, sestavit si plán tak, aby řešil veškeré naše potřeby dlouhodoběji.
Dále bychom se měli zamyslet nad tím, a to jsme již částečně probírali, jakou dostupnost ke svým penězům potřebujeme. Ideální je, když nám produkty na sebe navazují a my s nimi můžeme v průběhu času počítat. To znamená, že je dobré, když nám neustále něco končí (maturuje) a my před sebou nemáme dlouhé období bez možnosti ukončení některého z produktů. Založit si najednou tři věci na dobu 5 let, uložit si do nich veškeré své finance a nemít poté možnost si z ničeho nic vybrat, je jistě špatnou cestou…
Příklad, jak by mohly na sebe navazovat produkty ve finančním plánu:
Toto je pouze jeden z mnoha modelů, demonstrující, jak dané produkty končí a navazují na sebe a tím nám tvoří celek, což ve výsledku znamená, že dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé produkty kontinuálně maturují a my je můžeme využívat v neustálé návaznosti (nevznikne nám žádná dlouhá doba, kdy bychom nemohli nakládat se svými penězi).
Skladba produktů se může samozřejmě měnit v návaznosti na finančním trhu, ale to je přeci ta zábava!!!

Pár slov závěrem

Na závěr bych chtěl všem, kteří vydrželi poděkovat, doufám, že alespoň trošičku mé postřehy někomu pomohly. Nejsem naivní a je mi zřejmé, že se v některých bodech budu jistě názorově s kde kým lišit. Mým cílem nebylo sepsat konkrétní odborný článek, na to nemám asi ani potřebnou kvalifikaci, spíše se jen podělit o názor nebo postoj k modernějšímu způsobu spoření, což bez pochyby investování do podílových listů je. Snažit se pomoci poodhalit závoj předsudků a v mnohých alespoň nahlodat myšlenkou o tom, jaké to spoření vlastně je.
Snažil jsem se vše napsat laickou řečí, vynechat maximálně bankovní výrazy, někde jsem je úmyslně nahrazoval známějšími výrazy, aby bylo jasné, o čem chci psát.
Samotného mne ale překvapilo, na kolik stránek se nakonec tento Finanční seriál roztáhl, ač jsem od začátku nepochyboval, že to nebude zrovna krátké dílo.
Doufám, že sousto pro mne nebylo příliš velké a u čtení jste se bavili alespoň tak jako já, když jsem sepisoval tyto řádky.
S přáním hezkého dne
 
 
                           Haladir
 
 
 
 
Použité materiály a podklady:
Literatura:
Petr Syrový, Martin Novotný, Osobní a rodinné finance, GRADA 2005
Stránky:




Žádné komentáře:

Okomentovat