Zákonné pojištění vkladů
Úvodem další
kapitoly pro jistotu zopakuji odstaveček z předchozí části článku a tou
je, že musím důrazně upozornit čtenáře svých článků, že nikterak nepobízím k jakékoli
změně jejich dosavadní strategie spoření či investování a nenabádám
k žádným koupím kteréhokoli produktu. Jedná se pouze o můj laický názor a
záleží na tom, jak moc se s ním ztotožníte. Informace zde jsou sepsány na
základě mých zkušeností nasbíraných předchozí dvanáctiletou praxí
v bankovním sektoru. Za možné chyby nebo nepřesnosti v textu se
omlouvám, pokud vznikly, tak rozhodně neúmyslně nebo mohlo dojít ke změnám ve
vývoji daných produktů.
Další
z mnoha věcí, o kterých bych se zde měl zmínit je Zákonné pojištění vkladů, toto pojištění nemůže zabránit krachu
každé banky, ale jeho účelem je, aby ukončení činnosti banky mělo minimální
dopady především na drobné střadatele. Činnost fondu je upravena zákonem o bankách (odkaz na
Portál veřejné správy).
Fond by měl snižovat riziko panických výběrů vkladů z bank veřejností,
jestliže se rozšíří negativní informace o finanční situaci banky.
Fond pojištění vkladů vytváří finanční rezervy z příspěvků
bank a poboček zahraničních bank, které jsou použity pro výplatu vkladů v
případě krachu některé banky z důvodu její nesolventnosti. Pojištěny jsou
všechny neanonymní vklady fyzických a právnických osob vedené v korunách i v
cizí měně (tj. vklady na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné
číslo vkladatele - fyzické osoby, v případě právnických osob vklady na obchodní
firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo). Pojištěny nejsou vklady bank,
poboček zahraničních bank a finančních institucí. Rovněž nejsou pojištěny
pohledávky z tzv. podřízených vkladů.
Výše
pojištění je ekvivalentem 100.000 EUR pro jednoho střadatele do 100% výše
objemu uložených pojištěných vkladů.
Jistě
je dobře, že něco takového je, ale jako vše, tak i toto pojištění něco stojí,
tedy se nám promítne ve výši úroku pojištěných vkladů, což jsou vkladové účty, termínované účty, osobní účty
atd.
Inflace
Dalším,
co ovlivní výši našeho zhodnocení je inflace. Pokud zhodnocujeme své finanční
prostředky, pak bychom se měli jistě podívat po takové formě, která alespoň
trošku převyšuje míru inflace. Pokud tak nečiní, pak naše peníze pozvolna ztrácejí
svou hodnotu.
Máme-li
1.000 Kč a uložíme si je na účet pod úrokem 0,5 % na rok a inflace bude 1%, za
rok si sice vyzvedneme zpět svou tisícikorunu, ale budeme mít z ní o 0,5%
méně, pokud půjdeme do krámu si za ni něco koupit (1% inflace – 0,5% úrok =
0,5% pokles hodnoty). Pořád je to ale lepší, než nemít peníze uloženy vůbec,
pak by se nám nezhodnotily ani o oněch 0,5% a my bychom ztratili celé 1%
z hodnoty.
Příklad
byl samozřejmě zjednodušen, myslím si ale, že princip je jasný.
Na
obrázku jsem se pokusil znázornit náš příklad, kdy úrok, který je zatížen cenou
zákonného pojištění nedokáže přesáhnout inflaci a tudíž tedy naše peníze mírně
ztrácejí vůči inflaci na své hodnotě.
Cílem
tedy je najít takový produkt, kde bychom své prostředky zhodnotili nad míru
inflace za námi přijatelné riziko.
Podílové fondy
Podívejme
se na to, kolik stránek jsem musel popsat, kolik jistě rozdílných názorů jsem
musel vyvolat, než jsme se dostali k bodu Podílové fondy. Kvůli této části, jsme si zmiňovali vše předchozí.
Jestli to bylo zbytečně obsáhlé nevím, vím jen to, že jsem toho spoustu
vynechal a zjednodušil, kde co zobecnil, ale přesto jsem se snažil zachovat
podstatu věci, abych účelně vysvětlil, o čem se celou dobu bavíme a kolik
vlastně je možností, co se skrývá pod slůvkem investice. Ač již máte názory jakékoli, určitě mi dáte za pravdu,
že téma je to obšírné a pro mnohé jistě zajímavé, vždyť kdo by se nechtěl bavit
o penězích, navíc o penězích vlastních.
Svou
první zkušenost se spořením, nepočítám odkládání kapesného a spoření si
z drobných příspěvků babiček k narozeninám, ale o prvním svém vlastním
impulzu a rozhodnutí svědomitě začít spořit, bylo asi před 16 lety, kdy jsem
navštívil pobočku banky s dotazem, že bych se chtěl pozeptat, jaké jsou
úroky na vkladních knížkách a že uvažuji si nějakou založit. Byla to doba
opravdu velice odlišná té dnešní, penzijní spoření ještě neexistovalo, stavební
spoření mělo jen málo lidí, ale byly podílové fondy, o kterých jsem nikdy
neslyšel a které mi pán bez jakéhokoli vysvětlování začal nabízet. Samozřejmě,
jsem si tehdy tuto variantu nezvolil, netušil jsem, co to vlastně je a co to
obnáší. Kdo ví, jak bych se rozhodl dnes. Já mám ale jasno, jistě bych si
vybral lépe než dříve a to díky tomu, že jsem se danému tématu věnoval a
rozšířil jsem si dostatečně své obzory alespoň na základní úroveň poskytování běžných forem spoření. Nedivte se,
investování do podílových fondů je již v dnešní době běžnou formou
spoření.
Stále
nás však ještě čeká poměrně mnoho práce, v této kapitole bychom si měli
vysvětlit následující:
- Jaké jsou typy fondů
- Zmínit se o majetku fondu
- Vstupní poplatek
- Výstupní poplatek
- Správcovský poplatek
- Minimální investice
- Doporučený horizont investice
- Rizikovost produktu
Bodů
je to sice hodně, ale nejsou zas tak obsáhlé a většina se dá i odvodit.
Typy fondů
Fondy
dělíme do základních skupin podle typu trhu, v kterém investují:
Fondy
peněžního trhu
Dluhopisové
fondy
Akciové
fondy
Dále pak podle dalších kritérií:
Smíšené
fondy
Nemovitostní
fondy
Smíšené fondy – jsou fondy, které investují do
všech základních tříd aktiv současně, tedy do peněžního, dluhopisového i
akciového trhu. Poměr rozložení záleží na míře rizikovosti daného fondu.
Nemovitostní
fondy – jsou
fondy, které své portfolio směřují na koupi nemovitostí, kdy výnos fondů
většinou tvoří jim placené nájemné za vlastněné prostory nebo z následného
prodeje nemovitostí.
Typů
fondů může být samozřejmě více, podle nabídky dané investiční společnosti, měli
bychom zde však ještě zmínit jeden druh a tím je tzv. fond fondů.
Fond
fondů – je fond,
který zpravidla nakupuje do svého portfolia ostatní fondy.
Majetek fondu
Majetek
fondu je pouze ukazatel, který nám může napovědět, kolik lidí do daného fondu
svěřilo své peníze. Tato informace je volně dostupná na stránkách investičních
společností.
Vstupní poplatek; Výstupní poplatek
Vstupní
poplatek – je
zpravidla placen, respektive odečítán při nákupu podílových listů. Je to určité
procento, které se liší fond od fondu. Standardně čím je fond rizikovější, tím
bývá i vyšší vstupní poplatek, což v praxi bývá tak, že např. vstupní
poplatek u akciového fondu je vyšší než u fondu peněžního trhu.
Výstupní
poplatek – se
většinou neplatí, ovšem může se stát, že se někde objeví. Jistě je dobré, si
ověřit, zda si jej daná společnost u konkrétního fondu neúčtuje.
Správcovský poplatek
Je
to cena, kterou si daná společnost účtuje za obhospodařování vašich peněz.
Pokud však sledujete graf daného fondu, je na něm již znázorněn vývoj v čistém, tedy skutečný výnos již s odečteným správcovským
poplatkem.
Zde
jsem se pouze bránil slovu výnos –
jelikož obvykle se tvrdí, že výnos nebo ztráta nastane v ten okamžik,
pokud učiníme odkup.
Minimální investice
Některé
fondy mají limit minimální investice, tato informace je vždy volně dostupná na
stránkách investičních společností.
Doporučený horizont investice
V kapitole
„Na jak dlouho chceme peníze uložit“
jsme se bavili o zamyšlení se, jak dlouho bychom peníze uložili, abychom je
nepotřebovali v nejméně nevhodnou dobu. U investování do podílových fondů
se nad touto otázkou musíme zamyslet také, ale maličko jinak. Finanční
prostředky nám společnosti standardně vyplatí do tří pracovních dnů, nejdelší
doba, která je uložena zákonem je 14 dnů, to jsou však jen výjimečné případy,
kdy portfolio manažeři mohou pozdržet výplatu a to většinou z důvodu
některých větších výkyvů na trhu. K tomuto jevu však dochází minimálně.
Prostředky
můžeme prodat prakticky kdykoli, doba dispozice peněz nás tedy nemusí trápit,
je ale třeba se zamyslet nad typem fondu a jeho kolísavostí. Tedy opět nad tím,
na jak dlouho chceme peníze uložit,
pokud na kratší dobu, jistě bychom volili fond s nižší rizikovostí
(menšími výkyvy), když na delší dobu, můžeme se zamyslet i nad dynamičtější
variantou, záleží však ještě na tom, jaký typ investora snášejícího riziko
jsme.
Pro
usnadnění a lepší orientaci nám společnosti vycházejí vstříc tím, že u fondů je
zobrazen Doporučený horizont, po kdy
by měly být peníze uloženy.
V praxi to znamená, že pokud je uvedena doporučená doba např. 3 roky, vzali bychom si historii fondu, ustříhli proužek papíru, který zakryje v kterémkoli bodě právě toto období tří let, po uplynutí této doby, se nám fond dostane do kladných čísel. POZOR ale, jedná se pouze o informaci vyvozenou z minulosti a nikdo a nic nám tím nezaručuje, že se bude opakovat, pouze slouží jako takové možné vodítko, které nám dává jistou pravděpodobnost, že pokud dodržíme doporučený horizont investice, pravděpodobně budeme mít zisk.
Rizikovost produktu
U
fondů nám je k lepší orientaci napomáháno stupnicí rizikovosti, která má
škálu od 1 do 7, podle toho bychom vždy měli snadno rozeznat, o jak rizikový
fond se jedná. Hodnotu rizikovosti
zjistíme snadno, investiční společnosti je všude uvádějí.
Abychom
i lépe zjistili, jaký typ investora jsme a jakou míru rizikovosti jsme schopni podstoupit, musí každý investor vyplnit Investiční dotazník přiměřenosti, již
jsem se o něm krátce zmiňoval u Doplňkového
penzijního spoření, v kterém klient také spoří ve fondech, a tudíž je
třeba vyplnit onen dotazník. Klientům může poskytnout ochranu před investicemi
do produktů, kterým nerozumí a mohly by jej poškodit, stejnou funkci však má
pro obchodníky, že vám neprodali nějaký produkt, který neodpovídá riziku, jež
jste ochotni podstoupit.
Dotazník
se skládá z několika jednoduchých otázek zaměřených na znalosti a
zkušenosti s investováním. Po zodpovězení dotazů bude vyhodnoceno, jaký
typ investora jste a měla by vám být poskytnuta nabídka fondů pro škálu
rizikovosti, kterou jste schopni podstoupit.
Žádná
odpověď v tomto dotazníku není chybnou, jen by měla lépe pochopit typ
investora a napomoci oběma stranám. Jak je to v praxi není předmětem
tohoto článku a ani bych se do ní nepouštěl, nám stačí vědět, že Investiční dotazník přiměřenosti
existuje a není to nic, co bychom se měli bát vyplnit, spíše naopak, je to
pomůcka pro naše rozhodování.
Jednorázové a pravidelné investování
Pomaličku
se blížíme ke konci našeho vypravování. Koho jsem nezaujal na předchozích
stránkách, nyní již určitě tyto řádky nečte, pro ty z vás, kterým se mé vypravování líbilo, musím složit
poklonu, protože vydržet číst mou slovní formulaci je jistě o to náročnější.
Pokud
jsem do textu dobře přenesl své myšlenky, pak si třeba někteří z vás
řeknou, že investování je složité a někdo si řekne, že to je zábava.
Složité
to jistě není, jen je třeba se sžít s množstvím informací, které jsme si
nyní řekli.
Já
osobně vnímám investování jako zábavnější formu spoření, pokud zvolím pro mne
ideální formu spoření a nakombinuji si ji tak, že se ke svým penězům mohu dostat v případě potřeby, bez
nějakého většího omezení, stává se pro mne takovéto spoření zábavou a snad
někdy i hrou. Samozřejmě hrou
v jistém slova smyslu a vždy je třeba k nakládání s penězi
přistupovat svědomitě. Není hra bezmyšlenkovitě prošustrovat několik tisíc a pak je dva měsíce z výplaty pracně
spořit zpět.
Forem,
jak šetřit je daleko více než jsme si zde řekli a o kterých se ještě zmíníme,
každý by si měl hledat tu svou, další možností, která by mu mohla pomoci
v jeho výběru, je pravidelné investování.
Nyní
jsme si již vysvětlili veškeré pojmy a definice k tomu, abychom věděli,
jak se lépe rozhodnout pro určitou formu spoření a co by nám k tomu mělo
nebo mohlo napomoci. Věřím, že někteří si již sami udělali jakýsi obrázek, jak
by mohli svůj spořící program obohatit či změnit.
Pravidelné
investování – má
oproti jednorázovému tu výhodu, že rozkládá riziko investice. Nejlépe nám to
vysvětluje následující obrázek, na kterém si vše vysvětlíme.
Na
ne úplně přehledném obrázku, lépe se mi to bohužel nepodařilo znázornit, jsem
se pokusil nakreslit modelovou situaci, kdy Modrý
klient uložil 10.000 Kč jednorázově opět do našeho fondu XY. Oproti tomu Červený klient se rozhodl investovat 1.000 Kč, řekněme
v intervalu jednoho měsíce po deseti opakováních.
Za
10 měsíců tedy oba investovali shodně 10.000 Kč. My už víme, že ve fondu
nakupujeme podílové listy za určitou
hodnotu, která se nám v závislosti na trhu mění, tedy pokud se sníží cena
listů, sníží se nám naše naspořená
částka. Jev ne příliš oblíbený. Toto období má však velice ráda skupina lidí,
kteří pravidelně investují. Za standardního chování trhu pohyb kurzu podílových
listů není nic neobvyklého a oni vědí, že pokud je nižší cena, nakoupí jich za
stejnou částku více. Nakoupím-li v pondělí za 1.000 Kč 1.000 listů a někdo
jiný nakoupí v úterý ten samý fond, ale levněji, např. za 900 Kč 1.000
listů a v pátek se cena pro 1.000 listů dostane na 1.100 Kč, pak já jsem
momentálně v plusu na svém portfoliu 100 Kč, ale daná osoba je
v plusu již 200 Kč. Stejně tak to funguje u pravidelného investování.
Jelikož se kurz neustále mění, pravidelnými nákupy zprůměrujeme cenu svých investic, která nám jistě v budoucnu vydělá více, než kdybychom za tu samou částku nakoupili ten samý fond jednorázově.
Další dynamičtější formy spoření (investic)
Předchozí
kapitolou jsme již probrali vše, kvůli čemu vznikl tento Finanční seriál, abychom však nějakou rozumnou formou ukončili článek,
tak nás čekají ještě poslední dvě krátká témata, která ucelí naše povídání.
Podílové
listy jistě nejsou tou nejrizikovější formou, i když některé z nich mají
veliké výkonnostní výkyvy, určitě najdeme i další velice rizikové formy
investování. Zde si pouze vyjmenujeme některé z nich a to i přes to, že
v předchozím textu již byly zmíněny.
Ø Nejznámějšími jsou jistě akcie
– akcie = investiční nástroj, podíl
v podniku. Dává svému majiteli právo na část zisku tohoto podniku.
Ø Warranty – z anglického překladu warrant znamená právo nebo oprávnění
prodat/koupit cenné papíry nebo komodity za předem stanovenou cenu v pevně
stanovenou dobu.
Ø Opce – jsou dost podobné warrantům, rozdílů však zde několik je:
warrant
ü je
potřeba několik warantů k nákupu/prodeji jedné akcie
ü může
vypsat pouze emitent
opce
ü může
je vypsat kdokoli
ü jedna
opce opravňuje k nákupu/prodeji jedné akci
- Komodity – mohou být prakticky cokoli, nejčastěji to bývají vzácné kovy, ropa atd.
- Futures – je kontrakt mezi dvěma stranami o budoucím nákupu/prodeji komodity nebo i investičního nástroje za předem sjednanou cenu.
A
takto bychom ještě mohli pokračovat dlouho, poté bychom se mohli začít bavit o
strategii obchodování na burze a do důchodu bychom měli o zábavu postaráno. Já
myslím, že toto jako nástin pro vytvoření si představy stačí.
Finanční plán a jak si ho sami sestavit
V poslední
kapitole bych se chtěl zastavit nad tím, jak si sami zvolit strategii a
hospodařit si s penězi po celý svůj život. Zúročit tyto dříve prázdné,
nyní popsané listy více, než jen tím, že jsem se já sám zabavil na několik
hodin, ale také přetavit teorii
v praxi.
Byť
jsem to nezmiňoval, je dobré mít více spořících produktů než pouze jeden. U
podílových fondů to patří dvounásob, jedním důvodem je jistě různá dostupnost
finančních prostředků podle typu produktu a druhým důvodem je rozložení rizik.
Abychom
si mohli rozumně rozložit svůj finanční plán, musíme znát něco i o ostatních
produktech, ne pouze o spoření. K tomu nám napomohou následující řádky.
Již se nebudu tak dopodrobna rozepisovat o dalších produktech, jen se o nich
zmíním a další prohlubování znalostí nechám na vás samotných, jak se VÁM bude
chtít.
Typickými
cíli ve finančním plánování jsou:
- Studium dětí nebo jejich osamostatnění
- Zajištění se na stáří
- Bydlení nebo rekonstrukce stávajícího bydlení
- Vybavení domácnosti
- Další majetkové hodnoty vylepšující naše pohodlí (dovolená, automobil…)
Nad
těmito body se musíme vždy zamyslet při tvorbě svého finančního plánu, jelikož
jimi si každý projde. Standardně někde bydlíme, standardně většina z nás
má děti a také standardně zestárneme, všichni bez výjimky, pokud nás samozřejmě
nepřejede auto nebo nebudeme mít nějaké závažné zdravotní potíže, poté
s tím nic neuděláme, to je pravda, ale mohou po nás stále zůstat děti,
manželka, rodinní příslušníci atd.
Jeden z mých
šéfů klientům kreslil tyto body do takové spirály, z níž bylo jasné, jak
život ubíhá a jak v čase vystupují tyto potřeby. Většinou jsou neměnné,
jejich pořadí se může sice maličko promíchat, ale ani to si myslím, že nebude
příliš časté.
S těmito informacemi bychom
měli již být schopni zamýšlet se nad tím, které produkty bychom měli mít ve
svém plánu zahrnuty.
Já
osobně si myslím, že by tam měly být tyto typy produktů:
- Pojištění; pro zajištění rodiny i sebe sama
- Spoření; pro finanční rezervu
- Produkty se státní podporou; kvůli maximálnímu využití státních výhod a také proto, že státní příspěvky dělají z těchto produktů jistě velice perspektivní záležitost, co se týče zhodnocení.
- Úvěrové produkty; k dosažení svých cílů (hypotéka atd.)
Volbu
produktů bych ale jistě nechal na vás, každý jsme jiný, každopádně bychom se
měli snažit, sestavit si plán tak, aby řešil veškeré naše potřeby dlouhodoběji.
Dále
bychom se měli zamyslet nad tím, a to jsme již částečně probírali, jakou
dostupnost ke svým penězům potřebujeme. Ideální je, když nám produkty na sebe
navazují a my s nimi můžeme v průběhu času počítat. To znamená, že je
dobré, když nám neustále něco končí (maturuje) a my před sebou nemáme dlouhé
období bez možnosti ukončení některého z produktů. Založit si najednou tři
věci na dobu 5 let, uložit si do nich veškeré své finance a nemít poté možnost
si z ničeho nic vybrat, je jistě špatnou cestou…
Příklad,
jak by mohly na sebe navazovat produkty ve finančním plánu:
Toto
je pouze jeden z mnoha modelů, demonstrující, jak dané produkty končí a
navazují na sebe a tím nám tvoří celek, což ve výsledku znamená, že dlouhodobé,
střednědobé i krátkodobé produkty kontinuálně maturují a my je můžeme využívat
v neustálé návaznosti (nevznikne nám žádná dlouhá doba, kdy bychom nemohli
nakládat se svými penězi).
Skladba
produktů se může samozřejmě měnit v návaznosti na finančním trhu, ale to
je přeci ta zábava!!!
Pár slov závěrem
Na
závěr bych chtěl všem, kteří vydrželi poděkovat, doufám, že alespoň trošičku mé
postřehy někomu pomohly. Nejsem naivní a je mi zřejmé, že se v některých
bodech budu jistě názorově s kde kým lišit. Mým cílem nebylo sepsat
konkrétní odborný článek, na to nemám asi ani potřebnou kvalifikaci, spíše se
jen podělit o názor nebo postoj k modernějšímu způsobu spoření, což bez
pochyby investování do podílových listů je. Snažit se pomoci poodhalit závoj
předsudků a v mnohých alespoň nahlodat myšlenkou o tom, jaké to spoření
vlastně je.
Snažil
jsem se vše napsat laickou řečí, vynechat maximálně bankovní výrazy, někde jsem
je úmyslně nahrazoval známějšími výrazy, aby bylo jasné, o čem chci psát.
Samotného
mne ale překvapilo, na kolik stránek se nakonec tento Finanční seriál roztáhl, ač jsem od začátku nepochyboval, že to
nebude zrovna krátké dílo.
Doufám,
že sousto pro mne nebylo příliš velké a u čtení jste se bavili alespoň tak jako
já, když jsem sepisoval tyto řádky.
S přáním
hezkého dne
Haladir
Použité
materiály a podklady:
Literatura:
Petr
Syrový, Martin Novotný, Osobní a rodinné
finance, GRADA 2005
Stránky: